V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí.

Řím 12:12

Jinde to apoštol říká ještě jasněji: Radujte se! Neustále se radujte! Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Neustále se modlete.

Radost, trpělivost a vytrvalost jsou tři klíčové aspekty našeho křesťanského života, které často postrádáme. Místo toho jsme zpruzení, netrpěliví a když něco nemáme hned, říkáme, že to asi nebyla Boží vůle. Jaký kontrast s evangeliem! Jaký kontrast s vírou!

Boží slovo nás učí tomu, abychom se neustále radovali. Proč? Jsme vítězové, více než vítězové. A vítězové jsou radostní. Jsme hlavou a ne ocasem. Už jsme to vyhráli. Ježíš to pro nás vyhrál. Když myslíme na to, co říká Boží slovo (tj. žijeme tím, čemu věříme), žádné naše vnější okolnosti nás nemohou ovlivnit. A my můžeme mít neustále radost a být radostní. Jen v momenty, když ztratíme ze zřetele Boží slovo a jsme pohlceni okolnostmi, naši radost ztrácíme. Radost nemá být odvozena od našich okolností. Radost je ovocem Božího Ducha v  našich životech.

Soužení bývají náročná, ale záleží hlavně na úhlu pohledu. Když se díváme na to, co je neviditelné, i ta lehká soužení, která dnes zažíváme, jsou neporovnatelná s Boží slávou, která na nás má být zjevena. Pavel nás ale neučí, ať jsme vděční za to, že máme soužení, ale máme být vděční za všech okolností – to je to, co přemáhá svět – naše víra, náš jiný postoj, jiný pohled na věc. To je to, co tento svět nezná. Tu věčnou naději, kterou v srdcích neseme.

Potřebujeme být vytrvalí. Bez vytrvalosti daleko nedojdeme a neponeseme ovoce, které nám je zaslíbené. Potřebujeme vytrvalost jako sůl. Když Pán promluví, musíme jít tlak-netlak vpřed – skrze modlitbu, půst a totální zaměření. Ve vytrvalosti je síla, kdo tluče, tomu bude otevřeno. Nepřestávejme tlouci.

Josef Bajzík
Národní Probuzení, Praha